Tohle křeslo se prý jmenuje "papasan". Už nebylo v nejlepší kondici, někdo ho chtěl vyhodit, a tak jsem ho adoptovala. Natřela jsem ho a nový kabát jsem mu uháčkovala ze starých triček. Polštářky jsou ušité z odstřižků a zbytků látek.
Já a moje máma jsme fanynky zero waste. Každou chvíli se pouštíme do nějakého dobrodružného "projektu" podobného tomu na fotce. Spolu, nebo každá zvlášť, abychom si pak své nápady a tipy vzájemně předaly... Obzvlášť v dnešní době, kdy jsme zaplaveni nejrůznějšími více, či méně užitečnými předměty a módními vynálezy, vidím velký smysl v opravování a upcyklaci. Pokud už jednou věci byly vyrobeny, proč je zahazovat a kupovat nebo vyrábět další, když by ještě dlouho mohly sloužit... Například tohle parádní hnízdo někdo chtěl vyhodit, ale teď tvoří oblíbenou část naší verandy, rádi si na něm hoví lidi i kočky! Jsem neskonale vděčná za to, že i ve své profesi mohu své přesvědčení předávat dál v podobě kreativní činnosti a práce s recyklovanými materiály. Z těchto na první pohled nepotřebných materiálů tvořím s dětmi, ale i s dospělými a někdy i sama pro sebe. Závěrem tedy "recycle or die!"
